Nejprve bych upozornil na pravidelné dušičkové mrazíky, které přichází ke konci října, případně začátkem listopadu. K této situaci by měla směřovat naše činnost. Nejprve sklidit tu zeleninu, která nesnese mrazík.: plodová zelenina, případně celer. Dále pokračujeme se sklizní kořenové zeleniny, květáku, zelí, kapusty, pekingského a čínského zelí, brokolice, gigantu, polníčku, červené řepy... Prostě sklízíme vše, co nám zůstalo na zahrádce a je to možné upotřebit v naší kuchyni. V podstatě každá zelenina snese menší mrazík bez větší újmy, ale následuje-li další mrazík,, který bývá silnější, pak může dojít k vážnému poškození a tudíž i upotřebitelnosti a skladovatelnosti zeleniny. Ve volné půdě můžeme ponechat k přezimování, případně k průběžné sklizni dle potřeby v zimních měsících ty vhodné mrazuvzdorné odrůdy růžičkové kapusty, kapusty, kadeřavé kapusty, pórku, špenátu, polníčku, pastináku. Je vhodná doba pro výsadbu česneku a v druhé půli měsíce také pro výsev mrkve, petržele a pastináku, pokud jste si oblíbili tento podzimní způsob výsevu.

Ve skleníku a fóliovníku, případně v pařeništi bojujeme o udržení čerstvé zeleniny do „posledního dechu".

Rostlinné zbytky kompostujeme. Uvolněné záhony můžeme zrýt. Můžeme použít i biologickou cestu, kdy neryjeme a povrch půdy pokryjeme rostlinnými zbytky, listím, případně nedozrálým kompostem a stájovým hnojem, abychom zakryli povrch půdy a chránili ji před mrazem. Zúrodňující proces obstarají žížaly, prvoci, řasy, houby a bakterie. Na jaře rostlinné zbytky shrabeme nebo je zapracujeme do ornice.

V ovocné části zahrady sklidíme poslední ovoce, které nám zbylo na stromech, řádně je uložíme do sklepa a průběžně je již kontrolujeme a napadené ovoce odstraňujeme.

Povrch půdy ošetříme stejným způsobem jako u zelinářské části. Jen ponechané listí musíme na jaře odstranit a kompostovat, aby nebylo zdrojem šíření chorob.

Jiří Pospíšilík